Kryptoměny, které se na trhu objevují od roku 2009 (tehdy byl uveden Bitcoin), se těší čím dál tím větší oblibě široké veřejnosti. Tento fenomén digitálního platidla se celosvětově rozšířil takovým způsobem, že dnes se kromě klasického Bitcoinu už setkáváme s mnoha dalšími odnožemi, které mezi kryptoměny také spadají.
Co však ale zapříčilo vznik této digitální měny? Skutečně je ke svému životu potřebujeme? A v čem se platba kryptoměnou výrazně liší od lety prověřených peněz? Na tyto otázky se vám pokusíme následujícími řádky co nejlépe odpovědět.
Jaké jsou hlavní přednosti kryptoměn?
• platby kryptoměnami mohou být výrazně rychlejší a levnější
• kryptoměny jsou alternativa a zároveň zdravá (a potřebná) konkurence pro současné peníze
• s pomocí kryptoměn za světem bez hospodářských krizí
• Bitcoin a další odnože kryptoměn fungující jako globální peníze
• vývoj kryptoměn jde neustále kupředu a pořád se mění
Rychlejší a levnější placení
Za určitých okolností může být placení kryptoměnou oproti bankovnímu převodu opravdu rychlejší a levnější. Nutno ale podotknout, že dnes je tento jev spíše výjimečný. Pokud však posíláte peníze do některé z rozvojových zemí a nebo se například k převodu uchýlíte v sobotu ráno, dá se považovat za pravděpodobné, že bude Bitcoin lepší volbou.
Rychlejší a levnější placení pomocí Bitcoinu se ve zmíněných případech odehrává následkem zaostávání současného bankovního světa, který je v rozvojových zemích pochopitelný a o víkendech u nás taktéž.
Pro většinu plateb, které probíhají ve všední den, však platí, že jsou kryptoměny pomalejší a drahé. Centrální spravování dat oproti decentralizovanému Blockchainu tedy v rámci všedních dnů vítězí. Prozatím.
Kryptoměny se ale neustále vyvíjí a proto už začínají vznikat různé alternativy, které na základě svých vlastností zajistí okamžité posílání peněz s minimálními náklady. Za všechny můžeme zmínit například Lightning Network, nad kterých sice zatím visí řadu otazníků, ovšem podle všeho by kryptoměny skutečně měly být na dobré cestě za překonáním bankovních převodů na plné čáře.
Alternativa a zdravá konkurence pro běžné peníze
Zcela jednoznačným účelem vytvoření kryptoměn je jejich schopnost alternovat a zdravě konkurovat současným penězům, za což vděčí zejména svému decentralizovanému systému. Kryptoměny jednoduše nikdo nevlastní jako celek.
Jsou tedy naprosto živými organismy, které vyšší mocnosti nemohou ovlivnit. Zároveň způsob fungování Blockchainu brání veškerých hackerským útokům, protože se data neukládají na jedno centrální místo. Jednoduše proto, že centrální bod v Blockchainu není. Je všude, síť tvořená miliony počítači po celém světě.
Kryptoměny jsou alternativou snižující náklady, pokud se hegemon dostane do problémů. Mnohé hlasy zainteresovaných lidí sice prorokují, že by se opět vrátila síla drahým kovům, ovšem větší pravděpodobnost se přiklání spíše na stranu „kovů digitálních“.
Některé hlasy dokonce uvažovaly o zavádění státních kryptoměn. Obvykle se však jednalo o pouhé výkřiky do tmy, jako například v případě Estonska. Někdy se v souvislosti s tím jednalo o způsob politického marketingu a diplomacie jako v případě ruského kryptorublu, který byl přímo mířený na protiruské sankce. Venezuelské Petro pak uvažovalo o státních kryptoměnách jako o promyšleném podvodu. Každopádně státní kryptoměny nedávají absolutně žádný smysl, protože by se prakticky jednalo o ten samý typ platidla, jakým disponují nyní.
Bitcoin stvořila doba těsně po posledním obrovském hospodářském propadu a od té doby neměl možnost žádnou další krizi zažít. Proto je zatím otázkou, jestli se jich lidé budou v případě problémů zbavovat a nebo je preferovat. To ukáže až čas.
Svět bez hospodářských krizí
Nezní to jako špatná myšlenka, že? Vezměte si, že průměrná délka života měny je 27 let. Ve většině případů dochází k nenásilnému skonu měny, avšak musíme brát v úvahu i taková případy, kdy se měny naprosto hroutí nebo prochází násilnými reformami. Příkladem za všechny budiž stav české koruny v 53. roce. Historie by tedy pro nás měla být skutečnou výstrahou, protože si ještě dodnes někteří pamětníci vybavují, v jakém stavu se tenkrát česká měna nacházela.
Dnešní peníze vznikají tak, že se rozhodnete vyjednat si v bance úvěr. Banka na váš účet následně převede peníze, které vznikly prakticky z ničeho.
V momentě, kdy banky poskytují více takovýchto úvěrů, peněžní zásoba měny roste. Lidé peníze utrácejí a následkem toho se zvyšují ceny všem míst, kam přitečou.
Zvyšování začíná u větších položek jako jsou například nemovitosti. Poté pokračuje přes akcie a končí až u rohlíku.
Zvýšené ceny a produkce pak vedou centrální banky ke zvýšení úroků. Ve chvíli, kdy se úvěrová aktivita sníží, proces se otáčí a ekonomika nekontrolovatelně padá.
U Bitcoinu se něco takového nemůže nikdy stát, jelikož skrze úvěry nové mince vytvořit nelze. Čistě hypoteticky by vašemu půjčení Bitcoinů muselo předcházet jejich ušetření někým jiným. Ruku v ruce s takovým světem by šlo samozřejmě také snižování úvěrové aktivity a nižšímu růstu, možná by ale růst byl stabilní. S Bitcoinem se začíná nad otázkami tohoto ražení opět diskutovat a je to dobře.
Kryptoměny jako globální peníze
Jedná se o jeden z prvních skutečně globálních prostředků směny. Kryptoměnu opravdu netrápí, kde se nachází příjemce. Samozřejmě také závisí na legislativě daného státu, ale protokol je skutečně globální a v tom klasické peníze předběhl už teď.